Názov: Nobelovy ceny
Autor: Vítězslav Škorpík
Nobelovy ceny (NC), které se udělují od roku 1901, jsou v oceňovaných oborech považovány za nejvyšší možnou poctu. Přesto je jejich historie plná omylů a opomenutí. Víte kolik vědců z Česka a Slovenska získalo Nobelovu cenu, nebo proč Nobelovu cenu obdrželo tak málo žen? Velké vášně vyvolalo nedávno udělení NC za fyziku klimatologům a počítačovým vědcům. Jsou tato ocenění v pořádku? A jaké obory se v rámci fyziky oceňují? Proč se neudělují NC za geofyziku, či biofyziku, ale za kvantovou fyziku ano? A věděli jste, proč se velmi dlouho neudělovaly NC astronomům a astrofyzikům?
Názov: Úprava fotografií v Darktable, od plánování až k velkoformátovému tisku
Autor: Zdeněk Wagner
Ze svého pohledu nepovažuji za nutné, abych používal jen software s otevřeným zdrojovým kódem, ale je pro mě nezbytné, aby software spolehlivě fungoval v Linuxu. Pokud má ještě navíc otevřený zdrojový kód, je to vítaný bonus. Darktable je takovým programem pro zpracování fotografií především v raw formátu, a to pomocí nedestruktivních úprav. Programy, které používají nedestruktivní úpravy, se používají zcela jinak než většina běžných grafických editorů. Přednáška ukáže základní metodiku práce včetně ukázek některých pokročilých postupů, ale také zmíní, jak je nutno snímky pořídit, aby byly zpracovatelné až k případnému velkoformátovému tisku.
Názov: Kolaborativní příprava sborníku abstraktů pomocí XSLT, TeXu a subversion
Autor: Zdeněk Wagner
Výuka informatiky na základních a středních školách vede k tomu, že studenti umí používat jen kancelářský balík MS Office. Je tedy zcela nepravděpodobné, že by doktorandi v chemických oborech dodali text svého abstraktu vytvořený jiným nástrojem. Grafické editory, které používají, sice umí vygenerovat obrázky ve stupních šedi a podporují i export ve vektorových formátech, ale ve skutečnosti je to RGB, což je pro tisk nepoužitelné. Přednáška ukáže, jak v časové tísni takové příspěvky zpracovat ve spolupráci několika osob, připravit jak sborník v elektronické podobě, tak data, z nichž je tiskárna schopna vytisknout sborník i v šibeničním termínu. Zároveň jsou automaticky vytvořeny soubory pro archivaci příspěvků v systému ASEP.
Názov: Môžu za to čerti, a jeho žena!
Autor: Slavko Fedorik
Krátke zhrnutie mojej cesty vizualizácie dát, ktorá začala pri matplotlib a skončila… pri matplotlib, alebo prečo som prešiel k pygal a nakoniec sa i tak vrátil k matplotlib. A tiež ako generujem mapové diagramy, že to vôbec nie je až také ťažké, ako to spočiatku vyzeralo.
Celé ako ukážka, že vizualizácia dát je aj pre ľudí, ktorí nie sú vedcami ani geogrami, stačí chcieť dáta vizualizovať. A že sa pri tom môže stretnúť s problémami, ktoré by vôbec problémom byť vôbec nemuseli, keby… A to všetko s trochou kódu v Pythone…
Názov: Seznámení s PanOpTeXum | Pandoc Writer for OpTeX
Autor: Jan Martínek
PanOpTeXum is a project that implements the OpTeX format into Pandoc. Many OpTeX users have expressed their desire to be able to convert documents to and from OpTeX using Pandoc. Currently only the writer is implemented, that means that you can use Pandoc to convert documents to OpTeX, but not from OpTeX as of yet.
Názov: TeX a MetaPost pod zemou: tvorba máp jaskýň v programe Therion
Autor: Martin Budaj
V príspevku ukážeme, prečo je na tvorbu máp jaskýň žiaduca flexibilita MetaPostu a plain TeXu. Aj pri týchto nástrojoch narážame na ich limity, ktoré sa však (väčšinou) dajú prekonať. Na príkladoch predstavíme, ako sú definované mapové znaky a ako sú implementované napr. unicode texty, tieňovanie a priehľadnosť v MetaPoste alebo ako sa skladá komplexná mapa v plain TeXu s podporou správy farieb a georeferencovaných PDF.
Názov: Jak se dělá Kosmonautix
Autor: Dušan Majer
Přednáška, která se nevěnuje kosmonautice samotné, ale má za úkol seznámit účastníky s naším webem kosmonautix.cz, jeho historií, tvorbou, ale hlavně má nabídnout pohled za oponu – jak vznikají články a jak k nim jako redakce přistupujeme.
Názov: Dopravné laboratórium katedry železničnej dopravy
Autor: Lumír Pečený
Katedra železničnej dopravy disponuje moderným špecializovaným dopravným laboratóriom, ktoré je z hľadiska technického a technologického vybavenia jedinečným zariadením svojho druhu nie len na Slovensku, ale aj v celoeurópskom priestore.
Dopravné laboratórium bolo v priebehu rokov 2022-2024 kompletne zrekonštruované a zmodernizované. Počas týchto troch rokov boli realizované stavebné úpravy ako dopravného laboratória, tak aj priľahlých odborných učební, v ktorých prebiehala výučba študentov študijného programu železničná doprava.
Názov: Cestovatelské přednášky
Autor: Milan Štourač
https://www.ckc.cz/milanstourac.html
https://ossconf.fri.uniza.sk/wp-content/uploads/2026/03/Ceska-republika.pdf
https://ossconf.fri.uniza.sk/wp-content/uploads/2026/03/Bolivie.pdf
https://ossconf.fri.uniza.sk/wp-content/uploads/2026/03/Ekvador.pdf
https://ossconf.fri.uniza.sk/wp-content/uploads/2026/03/Peru.pdf
Názov: Open-source smerovač na bežne dostupnom hardvéri
Autor: Ľubor Jurena
Témou prednášky bude predstavenie možností postavenia vlastného smerovača na bežne dostupnom hardvéri pomocou open-source softvéru. Aké sú limity dnešných CPU, sieťových kariet a je možné smerovať line-rate n*10Gbps v Linuxe?
Názov: Proč a jak dostat vlastní R-kové kódy na CRAN?
Autor: Matúš Maciak
This presentation provides a brief overview of the process of developing an R package, illustrated through the example of ProfileLadder — the package which embeds stochastic, data-driven, and functionally-based reserving methods for claims reserving in insurance business.
The talk follows the path from the methodological reseach, theoretical justification, and personal R scripts, to a fully structured package submitted to CRAN (Comprehensive R Archive Network), highlighting key steps such as code organization, development, testing, deployment, and version control.
The talk concludes with reflections on the practical challenges and benefits of making software publicly available, offering a short case study and a few lessons learned for researchers considering creating their own R packages.
Názov: Ako sme vytvorili nástroj pre vizualizáciu sFlow (open source)
Autor: Blažej Krajňák
Když jde o parsování, ukládání a vizualizaci síťových telemetrických dat v sítích o rychlosti stovek gigabitů, mnoho open-source nástrojů přestává být dostačujících. Tato prezentace popisuje, jak jsme vytvořili lehký, ale výkonný interní nástroj pomocí stacku GoFlow2 – Clickhouse – Grafana.
Názov: Balíček RCzechia
Autor: Jindra Lacko
Předmětem příspěvku je úvod do problematiky prostorových dat – v čem jsou stejná jako ostatní a jak se liší – v kontextu statistického programovacího jazyka R. Ukážeme si, jak a kde prostorová data hledat a najít, a představíme několik technik přínosných pro statistickou praxi: tvorbu přesvědčivých vizuálů (kreslení map) a přípravu vstupů pro další analýzu, jako jsou distanční matice a matice sousedství. Techniky si ukážeme na reálných datasetech z oblasti geomarketingu, dopravního modelování a výzkumu dlouhověkosti.
Názov: Výuka základů analýzy dat: Excel, RStudio a AI jako vzájemně se doplňující nástroje
Autorka: Martina Litschmannová
Schopnost pracovat s daty patří mezi klíčové kompetence současného vzdělávání. V praxi se však často setkáváme s otázkou, jak studenty do analýzy dat uvést tak, aby byl přechod od jednoduchých nástrojů k pokročilejším metodám přirozený a srozumitelný. Přednáška představí přístup, který využíváme k výuce základů analýzy dat v předmětech Základy statistiky (bakalářské studium) a Pravděpodobnost a statistika (magisterské studium).
Ve výuce kombinujeme tři prostředí – Excel, RStudio a nástroje umělé inteligence.
Excel slouží jako přirozený vstupní bod pro práci s daty – studenti se v něm učí základní operace, práci s tabulkami, jednoduché výpočty a základní vizualizaci. Následně je ukázáno, jak lze stejné typy úloh (a posléze i složitější úlohy) řešit v prostředí RStudio, které umožňuje reprodukovatelnou analýzu, efektivní práci s daty a tvorbu kvalitních grafů. Třetí složkou jsou nástroje AI, které mohou pomoci při generování kódu, vysvětlování postupů, hledání chyb nebo při interpretaci výsledků.
V přednášce budou prezentovány konkrétní příklady výukových aktivit, které ukazují, jak tyto tři nástroje vhodně kombinovat. Pozornost bude věnována také tomu, jak AI využívat tak, aby podporovala porozumění postupům, nikoli pouze mechanické získávání výsledků.
Cílem přednášky je ukázat, že propojení běžně používaného tabulkového procesoru, statistického softwaru a nástrojů umělé inteligence může výrazně usnadnit vstup studentů do světa analýzy dat a zároveň rozvíjet jejich kritické a analytické myšlení.
Moderní postupy paralelizace zpracování rastrových geodat v R – případ kombinace tidyverse a balíčku terraAutor: Ondřej Ledvinka
Rastrová geodata a jejich sady jsou zvláště v dnešní době velmi velká na to, aby se vešla do paměti standardní pracovní stanice celá. V moderních balíčcích určených ke zpracování rastrových geodat v R jsou proto voleny strategie, které jsou ve srovnání s klasickým zpracováním dat v R dosti nezvyklé. Může jít o tvorbu dočasných souborů, využití funkcí psaných v C++, načítání hodnot rastru ze souboru po částech apod. V neposlední řadě lze volit paralelizaci procesu zpracování rastrových geodat, pokud to situace umožňuje. Jakmile však přejdeme k těmto postupům, můžeme narazit na několik problémů, které souvisí s objektem v globálním prostředí, jenž se velmi často pouze odkazuje na data uložená na disku v podobě souboru. Z tohoto důvodu nefungují klasické postupy serializace objektu a ukládání dat do RDS souborů. Toto rovněž souvisí i s paralelizací procesu zpracování většího množství rastrových souborů. Za kombinace přístupů tidyverse a funkcí balíčku terra si ukážeme, jak efektivně pracovat s velkým množstvím rastrových geodat v R. Představíme si postupy sbalování pomocí funkce terra::wrap(), kde je možné namísto načítání dat do paměti stále volit i odkazování se na hodnoty v souboru. S tím jsou spjaty možnosti serializace a ukládání do RDS souboru, jednak zprovoznění efektivní paralelizace procesu přes více souborů, resp. více vrstev rastrového objektu. Samotnou paralelizaci budeme provádět přes funkce moderního balíčku mirai, jež jsou ve formě funkce in_parallel() experimentálně implementovány do postupů funkcionálního programování prostřednictvím balíčku purrr, který je součástí základního tidyverse. Efektivitu paralelizace můžeme měřit časem stráveným od začátku do konce procesu, což umožní porovnání s funkcemi, které využívají C++. Obecně se nevyplácí proces paralelizovat, pokud lze využít funkci implementovanou v C++, ale mohou existovat i výjimky.
Praktické ukázky budou probíhat nad rastrovými geodaty scénářů vybraných regionálních klimatických modelů, která lze získat z Climate Data Store služby Climate Change Service (C3S) evropského programu Copernicus.
Příspěvek je podpořen Technologickou agenturou České republiky (TA ČR), projekty SS02030040 „Predikce, hodnocení a výzkum citlivosti vybraných systémů, vlivu sucha a změny klimatu v Česku (PERUN)“ a SS02030018 „Centrum pro krajinu a biodiverzitu (DivLand)“.
O autorovi
Mgr. Ondřej Ledvinka, Ph.D., je zaměstnancem Oddělení hydrofondu a bilancí ČHMÚ od roku 2008. V roce 2016 úspěšně ukončil doktorský studijní program Aplikovaná matematika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se statistickým zpracováním hydrologického a klimatologického materiálu, převážně uspořádaného do formy časových řad. Syntetizuje potenciál technik datové vědy a geografických informačních systémů v programovacím jazyce R. Výzkum zaměřuje na rozmanité aspekty modelování hydrologického cyklu a jeho komponent, a to především na prostorovou redistribuci zásob vody v podmínkách měnícího se klimatu. V roce 2023 se vrátil na svou alma mater jako odborný asistent, kde vychovává budoucí geografy, hydrology a hydrogeology. Na mezinárodním poli působí jako významný článek spojující českou a světovou vědeckou hydrologii.
Názov: Předkrm aneb Upozornění na několik programů (Jak sekce OSSConf vidím já)
Autor: Pavel Stříž
Open Hardware, OSS ve vzdělávání: V úvodu bude dárek v podobě předinstalovaných Wi-Fi routerů.
Open AI, Kyberbezpečnost: Poukáži na několik programů a projektů, které mě zaujaly a proč tomu tak bylo.
Open GIS & Open Data, Vývoj OSS: V několika větách také zmíním, na čem pracuji, co se mi daří a…
LaTeX, R a jejich přátelé: …a co si ještě vezme svůj čas. A možná i letos bude tisková housenka…