Názov: Výzkum dokumentové gramotnosti – stav a perspektivy
Autori: Jiří Rybička, Pavel Haluza a Lucie Pacáková
Dotazníkový průzkum v oblasti tvorby a zpracování dokumentů zahájený v roce 2022 pokračoval v tomto akademickém roce sběrem dalších dat a zapojením třetí instituce – Technické univerzity v Košicích. Současně však došlo po diskusi s dalšími perspektivními partnery a po zkušenostech z první fáze výzkumu k částečným změnám v konstrukci dotazníku. Článek prezentuje důvody a výsledky těchto změn, dále sumarizuje některá zpracovaná data z posledního roku a porovnává je s daty předchozích let. Na závěr představuje perspektivy možného pokračování výzkumu, zpracování dat a aplikaci do výukového procesu.
Názov: HTCondor v akademickom prostredí
Autor: Marek Ďurana, Miroslav Kvaššay
Článok sa zaoberá návrhom a vytvorením prostredia pre testovaciu prevádzku infraštruktúry zameranú na výskumné výpočty s využitím školských počítačov. Prostredie je vytvorená s využitím open-source softvéru HTCondor, ktorý umožňuje využívať neaktívne výpočtové zdroje na distribuované riešenie úloh. V rámci článku si predstavíme tento softvér, vysvetlíme, ako sa realizovalo jeho testovacie nasadenie na malom trojuzlovom centrálne riadenom klastri, a predstavíme plány s jeho nasadením na 320 školských počítačov, ktoré sú lokalizované v jednotlivých laboratóriách Fakulty riadenia a informatiky Žilinskej univerzity v Žiline.
Názov: Ako urobiť batériové úložiská profitabilné – z čoho bolí hlava AI inžinierov v energetike (INO-HUB Energy)
Autor: Milan Straka
S rastúcim podielom obnoviteľných zdrojov energie, ako je fotovoltika či veterné elektrárne, čelí energetická sieť výzve v podobe kolísavej a ťažko predvídateľnej výroby elektriny. Batériové úložiská ponúkajú riešenie – dokážu stabilizovať dodávku energie, zvyšovať jej využiteľnosť a zároveň poskytovať služby pre sieť. Ich nasadenie je však finančne náročné, a preto je nevyhnutné optimalizovať ich prevádzku s ohľadom na ekonomickú návratnosť.
V tomto príspevku predstavujeme praktickú aplikáciu, ktorá kombinuje batériové úložisko s fotovoltickým zdrojom a zameriava sa na znižovanie nákladov prostredníctvom protiodchýlkovania – teda minimalizácie rozdielov medzi plánovanou a skutočnou dodávkou energie. Ide o problém, ktorý spája predikciu, optimalizáciu a rozhodovanie v reálnom čase.
Riešenie je postavené na open source nástrojoch – najmä na Pyomo, modelovacom jazyku pre optimalizačné úlohy v jazyku Python. Ukazujeme, ako možno formulovať optimalizačný model, ako ho integrovať do systémov riadenia energetických zdrojov a ako zvládnuť praktické aspekty jeho nasadenia a údržby.
Príspevok cieli na odborníkov aj širšiu komunitu záujemcov o open source a dátovo riadené rozhodovanie – poukazuje na to, že aj v oblasti energetiky existujú zaujímavé a aktuálne výzvy, ktoré sú technicky prístupné, spoločensky významné a otvorené pre vývoj v open source ekosystéme.
Názov: AI očami študentov alebo je AI iba ML a LLM?
Autor: Eva Rakovská
Fenomén doby ChatGPT ovplyvňuje aj učenie, aj výkon a schopnosti študentov. V rámci APVV projektu BICISEDU sme realizovali spoločne s Bifröst University na Islande prieskum ako vnímajú študenti umelú inteligenciu, zisťovali sme, či majú spoločné pohľady slovenskí, islandskí a neskôr aj srbskí študenti. Ukázali sa nezrovnalosti vo vnímaní AI, ale aj v praktickom využívaní AI. V rámci pedagogickej praxi učím umelú inteligenciu a ukazuje sa, že s rozvojom strojového učenia (ML) študenti nevnímajú ostatné paradigmy AI a nedokážu rozoznávať ani základné atribúty AI. Korektné a etické využívanie AI vo výučbe sa stáva veľmi zložitou otázkou a zisťovanie nekorektného využívania veľkých jazykových modelov (LLM) v písomných prácach, odpovediach a záverečných prácach je pre učiteľov veľmi náročné. V spolupráci s FAJ EUBA a Trnavskou univerzitou sme sa pokúsili v roku 2024 urobiť detekciu využívania LLMs v písomných prácach študentov z angličtiny, kde sme získali prekvapivé zistenia. V príspevku sa snažím zhrnúť poznania ako rozvoj LLMs a ML ovplyvňuje myslenie študentov a na čo sa zamerať pri výučbe AI a pri osvete aj v študijných programoch, ktoré zdanlivo nemajú nič spoločné s AI.
Názov: Když řeka teče do kopce: zkušenost české komunity OpenStreetMap s otevřenými státními daty
Autor: Daniel Kašík
V roce 2023 Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) otevřel své datové sady, což umožnilo české komunitě OpenStreetMap získat oficiální souhlas k jejich využití pro mapování. Zejména vysoce kvalitní ortofoto výrazně usnadnilo a zpřesnilo proces tvorby mapy.
Otevření těchto dat však zároveň opět dostalo do popředí otázky spojené s kvalitou dat v OpenStreetMap. S využíváním detailních podkladů se ukázalo, že v datech stále přetrvávají různé typy chyb – například řeky tečou do kopce, landuse není správně zmapován, chybí budovy, silnice a lesní cesty jsou o několik metrů posunuty vůči skutečnosti. Část problémů lze řešit pomocí nástrojů dostupných v QGIS, ať už je to detekce a eliminace sliverů (mezery mezi polygony) či vyhodnocování polohové přesnosti prvků. Větším problémem jsou však zcela chybějící data v OpenStreetMap, a to zejména na venkově, kde se nacházejí nejhůře zmapované oblasti. Navíc, srovnatelná datová sada, která by sloužila jako referenční dataset, často neexistuje. Nezbývá nic jiného než si referenční dataset vytvořit vlastní, např. za použití machine learningu.
V přednášce si ukážeme, jak je možné pomocí objektové detekce hodnotit kvalitu dat, jak vyhledávat nejméně zmapovaná místa v České republice a jak si při mapování uchovat zdravý rozum. V závěru budou prezentovány aktuální i plánované projekty české komunity OpenStreetMap.
Názov: Smart internetové rádio na platforme ESP32
Autor: Miroslav Bendík
Článok opisuje návrh a implementáciu inteligentného internetového rádia založeného na platforme ESP32. Riešenie využíva open‑source prostredie ESP‑IDF a operačný systém FreeRTOS. Digitálny zvuk sa prenáša cez rozhranie I2S do prevodníka MAX98357. MP3 stream sa prijíma pomocou protokolu HTTP a dekóduje knižnicou MAD. Konfigurácia DMA zaručuje plynulé prehrávanie. Vývoj urýchľuje POSIX simulátor FreeRTOS pre Linux, ktorý umožňuje detailné trasovanie plánovania úloh. Diaľkové ovládanie hlasitosti a prepínanie staníc zabezpečuje webové rozhranie. Projekt demonštruje, ako možno vďaka otvorenému softvéru a hardvéru vytvoriť cenovo dostupné, rozšíriteľné a reprodukovateľné IoT zariadenie.
Názov: Eshell: skutočne celoobrazovkový a skutočne prívetivý emulátor terminálu
Autor: Richard Fabo
Článok pojednáva o rozšírení GNU Emacs s názvom eshell. Jedná sa o emulátor terminálu (nazývaného aj konzola) s mnohými jedinečnými vlastnosťami derivovanými z rozšíriteľného, flexibilného a výkonného interpretra jazyka Elisp s textovým interfejsom.
Názov: TikZ a zopár nápadov
Autor: Rudolf Blaško
Príspevok nemá za cieľ učiť čitateľa základné funkcionality TikZ-u, predpokladajú sa minimálne znalosti práce s TikZ-om. Cieľom je ukázať niektoré nápady na kreslenie obrázkov a ich automatizovanie pomocou jednoduchých makier, cyklov a zovšeobecnení. V príspevku je ukázaná tvorba jednoduchých schém, ktoré s obľubou kreslia tvorcovia rôznych modelov a algoritmov. Pre milovníkov teórie grafov je v príspevku uvedený jeden z možných návodov ako vykresliť úplný graf. Príspevok končí názornou ukážkou použitia knižnice TikZ-u, pomocou ktorej sa dajú nájsť priesečníky rôznych kriviek.
Názov: Moodle a matematika
Autor: Rudolf Blaško
Moodle je asi najznámejší a v akademických kruhoch najpoužívanejší výučbový systém a to aj napriek tomu, že je Open Source a teda zadarmo. Umožňuje rôzne organizovať výučbu, umiestňovať študíjne materály, vytvárať slovníky a iné učebné pomôcky, vytvárať ankety, dotazníky a testy z rôznych typov úloh a následne ich automaticky vyhodnocovať. Tento príspevok sa venuje matematickej podpore Moodle a modulom, ktoré umožňujú nielen jednoduchý zápis matematických vzťahov pomocou systému LaTeX, ale aj testovanie matematických výpočtov pomocou klasických testov a tiež pomocou symbolických výpočtov.
Názov: Far Manager – Správca súborov a archívov
Autor: Rudolf Blaško
File and ARchive Manager (skrátene Far manager) je správca súborov prioritne vytvorený pre Microsoft Windows vytvorený podľa vzoru klasického ikonického správcu Norton Commander. FAR Manager využíva konzolu Win32 a je orientovaný na ovládanie z klávesnice, ale plne funkčne ho možno ovládať aj pomocou myšky. Má výborný vstavaný editor súborov a mnoho funkcionalít, ktoré je možné veľmi jednoducho rozšíriť použitím tzv. pluginov. Väčšina týchto pluginov je napísaná v skriptovacom jazyku Lua.
Názov: Je Python priateľom LaTeX-u?
Autor: Aleš Kozubík
Dôležitým prvkom sadzby odborného textu je vkladanie zdrojového kódu do dokumentu a možnosťou jeho spustenia a zobrazenia výstupu. Tento príspevok v krátkosti predstavuje možnosti balíčka pythontex. Autor ilustruje spoluprácu systému LaTeX s jazykom Python.
Názov: R balíčky určené k práci s geodaty a jejich využití v projektu PERUN
Autor: Ondřej Ledvinka
Příspěvek představuje současné možnosti zpracování geodat funkcemi vysokoúrovňového programovacího jazyka R. V krátkosti upozorňuje na funkce navržené pro manipulaci, tvorbu a analýzu vektorových geodat. Stěžejní část se však věnuje práci s rastrovými geodaty, neboť ta tvoří podstatu projektu PERUN, ať již jde o odhad budoucího vývoje klimatologických charakteristik prostřednictvím scénářů modelu ALADIN-CLIMATE/CZ Českého hydrometeorologického ústavu, či o dovozování dalších veličin potřebných pro hydrology zabývající se historickým a budoucím vývojem vodních zdrojů na území Česka. Na příkladech geodat, se kterými v rámci projektu autor pracuje, jsou vybrány některé tipy, které se mohou hodit začátečníkům i pokročilým uživatelům jazyka R.
Názov: Raspberry Pi ako kiosk alebo “Mission: Kioskpossible”
Autor: Miroslav Biňas
Minipočítač Raspberry Pi je obľúbeným hrdinom mnohých domácich kutilských projektov. Jedným z nich je aj (webový) kiosk. Ale nie hocijaký – myslíme tým kiosk, ktorý beží spoľahlivo 24/7. Od prvého zapnutia. Taký, ktorý sa dá spravovať na diaľku. A keď nie na diaľku, tak aspoň na blízko. Ktorý v prípade potreby vypnete a zapnete ručne – a on bude aj tak fungovať. Rovnako. Aj zajtra.
Presne o tom bude tento príspevok – ako vytiahnuť Raspberry Pi zo šuflíka a spraviť z neho spoľahlivý kiosk. Bude to trochu technické, no veľmi praktické. Pripravte sa na príručku plnú tipov, chýb a víťazných „Aha!” momentov, ktoré vám pomôžu zachrániť vaše duševné zdravie.
Názov: Analýza a štatistika mien a priezvisk z otvorených údajov slovenských miest
Autor: Štefan Toth
Aké sú najčastejšie mužské a ženské mená v Žiline a v iných slovenských mestách? Ktoré mená a priezviská patria medzi najkratšie a najdlhšie? Ako často sa vyskytujú v jednotlivých lokalitách vzhľadom na počet obyvateľov?
Prednáška predstaví spôsob získavania a spracovania takýchto údajov z otvorených databáz miest a obcí, ako aj návrh webovej aplikácie umožňujúcej ich vizualizáciu a analýzu.
Mená a priezviská nie sú len identifikačné znaky, ale zároveň odrážajú migračné vzorce, kultúrne tradície a jazykové variácie. Ich štatistické spracovanie patrí do oblasti onomastiky, ktorá skúma výskyt mien v rôznych regiónoch a ich vzťah k demografickým trendom. V praxi je však dostupnosť týchto údajov obmedzená – štatistiky zverejňuje len časť samospráv, zatiaľ čo mnohé mestá takéto údaje vôbec neposkytujú.
Výsledkom práce je aplikácia, ktorá ponúka prehľadné a interaktívne štatistiky mien a priezvisk obyvateľov slovenských miest, vrátane ich geografického zobrazenia na mape s využitím open-source wrappera nad knižnicou Leaflet pre Blazor.
Názov: Marimo notebook: Dáta o nezamestnanosti v krajinách V4
Autor: Michal Kaukič
Poukážeme na široké možnosti otvoreného softvéru, ktoré umožňujú spracovanie a vizualizáciu tých istých dát s použitím rôznych nástrojov. V našom prípade využijeme datasety Michala Páleníka (https://doi.org/10.5281/zenodo.6165135) o nezamestnanosti a vývoji populácie v krajinách V4. Budeme pracovať v marimo notebooku (dokumentácia je na https://docs.marimo.io/).
Porovnáme možnosti marimo a Jupyter notebookov, dôvody, prečo sme sa rozhodli pre marimo. Ukážeme, ako môžeme vyvíjať a zverejniť webovú aplikáciu s názornou vizualizáciou týchto dát. Využijeme tieto Python moduly:
- polars a geopandas pre spracovanie geografických a štatistických údajov ako dátových rámcov (DataFrames),
- plotly pre kreslenie máp a čiarových grafov s údajmi o nezamestnanosti a vývoji populácie.
Aplikácia je (a bude) prístupná na https://unemp.feelmath.eu/. Zdrojové kódy a použité datasety sa dajú nájsť na https://github.com/misolietavec/OSSConf25.
Názov: Ako naši študenti píšu záverečné práce v LaTeX-e
Autor: Miroslav Biňas
Naši študenti odovzdávajú záverečné práce v typografickom systéme LaTeX povinne už viac než sedem rokov. Ročne tak vznikajú stovky prác a s nimi aj množstvo drobných nástrojov a overených postupov, ktoré sme v priebehu rokov zapracovali do celého procesu. Tento príspevok ponúka prehľad aktuálneho stavu šablóny v roku 2025, náčrt jej ďalšieho potenciálu a zároveň predstavuje náš agilný prístup k písaniu a hodnoteniu záverečných prác.
Ak uvažujete nad tým, že by aj vaši študenti mohli pri tvorbe záverečných prác používať LaTeX, príďte sa inšpirovať – ukážeme vám, ako to môže fungovať v praxi.
Názov: O bezpečnosti v Internete ovládanom toastermi
Autor: Miroslav Biňas
Legenda hovorí, že písmeno „S“ v skratke IoT znamená „bezpečnosť“. A tak, ako v skratke chýba písmeno S, tak sa bezpečnosti venujeme nedostatočne – ak vôbec – aj vo výučbe príslušných technológií. Dopadom tejto nedbanlivosti môže byť práve Internet ovládaný ovládnutými toastermi.
V tomto príspevku vám predstavím, ako sa tejto hrozbe snažíme predísť vo výučbe predmetu IoT na TUKE, a aký obrovský popularizačný potenciál táto téma má. A ako bonus si môžete sami vyskúšať zabezpečenie jedného z našich zariadení.
Názov: Maximum bloků v klasickém sudoku
Autori: Štefan Peško, Pavel Stříž
Příspěvek představuje klíčové výsledky úlohy maxima bloků v klasickém sudoku 9×9, ať už bloky vnitřní nebo všechny (vnitřní+plovoucí). Analyzovali jsme všechna neizomorfní sudoku, užili jsme v průměru 300 procesorů po dobu 7 týdnů.
Názov: Historie TeXu a jeho klíčových nástrojů na grafiku
Autor: Pavel Stříž
Příspěvek je úvodem do historie TeXu a jeho nástrojů na grafiku: Metafont, Metapost, Asymptote, PSTricks a TikZ. Vedle toho se podíváme na klíčové formáty, anglicky engines, TeXového světa: ConTeXt, XeLaTeX, pdfLaTeX3, OpTeX a hlavně LuaLaTeX.
Názov: Míchání rastrové a vektorové grafiky v typografii
Autor: Pavel Stříž
Příspěvek představuje některé styčné body kombinování rastrové a vektorové grafiky na úrovni přípravy mraků slov, anglicky wordclouds. Přednáška je obohacena o drobnou výstavu, která zároveň ukazuje bohaté užití pozicování přes TikZ.
Názov: Teorém 4 barev prakticky (část 1)
Autor: Pavel Stříž
Tento příspěvek je úvodem do sazby map pomocí R a TeXu. Užíváme data z OpenStreetMap, speciálně https://osm-boundaries.com/. V této první části z několika příspěvků se zaměřujeme na užití teorému čtyř barev na obarvení regionů. Jádro článku bylo užití jednoho z řešitelů (SAT, MIP, CP, SMT) a jejich stručné srovnání. Použili jsme Python, který generuje .pi soubor pro program Picat. Ten má výhodu v tom, že na jednom řádku se lze mezi řešiteli přepínat.
Názov: Počet obarvení n barvami (část 2)
Autor: Pavel Stříž
Příspěvek počítá počet n-obarvení v daném grafu, chceme-li mapě krajů či okresů. Vedle běžných 4 barev užitých v teorému čtyř barev jsem dopočítal n-obarvení pro přípustné barvy. Dvacetidvouuzlový graf byl stále ještě výpočetně přijatelný, tedy pro cca 200 jader a několik dní počítání.
Názov: Vybarvení mapy jako hra (část 3)
Autor: Pavel Stříž
Příspěvek představuje variantu obarvovací hry v mapě/grafu. Barvy reprezentují cifry a ty se sčítají na hranicích a společných bodech. Idea pochází z teorému čtyř barev a generování zadání je principiálně stejné jako u sudoku. V pozadí se nejvíc užívá Python a Picat. V článku čtenář najde ukázky takové hry, ta není pro osm a víc barev tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. A hra by byla ještě těžší, kdyby se užila fiktivní mapa s průsečíky s mnoha oblastmi. Většina reálných map má hranici složenou jen ze dvou či tří oblastí. Je to výzva to zkusit.
Názov: Hledání optického středu hranic (část 4)
Autor: Pavel Stříž
Příspěvek prochází možnosti, jak zobrazit optický střed na hranici dvou oblastí, např. států, krajů či okresů. Zvolená možnost je naprogramovaná v Pythonu a výstup ukázán na reálné mapě České a Slovenské republiky. Užití je v obarvovací hře, která se diskutuje v 3. části o mapách.
Názov: Rohové razítko v TeXu (bonusová část)
Autor: Pavel Stříž
Příspěvek naznačuje, jak by se dalo vysázet rohové razítko v TeXu. Úsvit TikZu.
Názov: Optimalizace TSP s programem Concorde
Autor: Pavel Stříž
Příspěvek představuje základní užití programu Concorde TSP Solver. Jako samostatně spustitelný soubor, ve výpočetní prostředí R přes knihovnu tsp a přes NEOS server (v R a Pythonu). Na kresbu je užit příkaz plot a ggplot. NEOS server užívá GnuPlot. Velmi stručně jsou zmíněny alternativy TSP a možné práce do budoucna.
Názov: Geocaching.com slaví 25 let: GCB78KB, GCB78MA a GC8RXDE
Autor: Pavel Stříž
Příspěvek připomíná letošní 25. narozeniny geocachingu. Vybral si k tomu kešky vedoucí na problém obchodního cestujícího. Článek zmiňuje klíčové kroky k jejich vyřešení. Autor také předkládá výzvu hackerům, a to jak automaticky řešit puzzle na https://www.jigidi.com/. Pro testování lze použít např. https://www.jigidi.com/solve/92zdkwnh/1-10/ (pro kešku GCAQJ2E).
Názov: Mapa míst konferencí ROBUST v R
Autori: Ondřej Vencálek, Pavel Stříž
Příspěvek je úvodem do práce s mapami s dodatečnými popisky ve výpočetním prostředí R. Během naší práce používáme data z Eurostatu plus interní informace o konferencích ROBUST. Vytvořená mapa je zobrazena v R i přes Rscript, vyexportována do png a pdf určeném pro Informační bulletin na tisk, navíc zobrazena ve webovém prohlížeči offline i online za pomocí knihovny plotly a jejich prostředí Chart Studio určeném pro práci v týmech a zaměřeném na zveřejňování grafů.
Názov: Open Source meteorologická stanica
Autor: Dávid Barta
Open Source softvér a Open Source hardvér, špeciálne RaspberryPi, v akcii. Prezentácia výsledkov čerstvo obhájenej bakalárskej práce na FRI UNIZA.
Cieľom tejto open source aplikácie bolo vytvoriť systém na zber, spracovanie a vizualizáciu environmentálnych dát. Riešenie pozostávalo z hardvérovej časti zabezpečujúcej snímanie údajov s pomocou senzorov a zberného modulu Raspberry Pi 3B a zo softvérovej časti, ktorá umožňovala ich uchovanie a prehľadné zobrazovanie cez webové rozhranie. Aplikácia podporovala zobrazenie údajov v reálnom čase aj prácu s historickými dátami. Na prenos dát medzi komponentmi boli využité technológie MQTT a back-endové REST API. Dôraz sa kládol najmä na jednoduchosť používania, čisté rozhranie a možnosť nasadenia v rôznych prostrediach — od domácich zostáv až po školské alebo výskumné projekty.