Názov: Kvalifikované elektronické podpisy bez mágie a open-source Autogram(y)
Autor: Marek Ceľuch
Email: marek.celuch@slovensko.digital
Obrázok podpisu v PDF nie je najdôveryhodnejším spôsobom autorizácie dokumentu. V EÚ máme vďaka nariadeniu eIDAS zhodu na kvalifikovaných elektronických podpisoch, ktoré majú veľmi vysokú mieru dôveryhodnosti. Takéto podpisy vieme na Slovensku vytvárať pomocou občianskeho preukazu všetci a zadarmo. Aby to bolo aj jednoduché, v Slovensko.Digital sme vyvinuli open-source podpisovač Autogram, neskôr pribudla mobilná verzia a najnovšie sa tešíme z podpisového portálu, ktorý celý proces združuje na jednom mieste.
Kvalifikovaný elektronický podpis je v skutočnosti pomerne jednoduchá kryptografická operácia, no v praxi okolo nej vzniká veľa nedorozumení. V tejto prednáške si ukážeme, čo sa reálne deje, keď dokument podpisujeme elektronicky – od hashu dokumentu cez podpis privátnym kľúčom uloženým v čipe “QSCD” až po uloženie do niektorého z formátov XAdES, PAdES, CAdES.
Vysvetlíme si, prečo niektoré podpisy nazývame kvalifikované, akú právnu silu majú podľa nariadenia eIDAS, na čo sa dajú použiť a ako sa takéto podpisy overujú pomocou certifikátov a “dôveryhodných zoznamov”.
Stručne predstavíme aj open-source projekty, ktoré v Slovensko.Digital vyvíjame na podpisovanie dokumentov – Autogram, Autogram v mobile a Autogram Portal. Ukážeme si, ako tieto aplikácie využívajú knižnicu DSS, a povieme si, ako sa do nich aj vy môžete zapojiť.
Názov: Interaktívne výukové programy a hry programované pomocou umelej inteligencie
Autor: Tibor Menyhért
Email: otm@bridgekosice.sk
V p5.js som pomocou umelej inteligencie Gemini napísal tri výukové programy:
1) Matematický tréner – riešenie úloh s plynutím času a stále ťažším úlohami, postupne plus, mínus, krát, deleno, zlomky, percentá, mocniny, odmocniny, operácie so zlomkami, pričom si učiteľ môže vybrať, ktoré operácie sa budú zobrazovať.
2) Súradnicová sústava – dva módy práce.
– Vygenerujú sa súradnice bodov, žiak body nakresli na tabuli a pospájané v poradí ABCD…, keď učiteľ klikne na kontrola, zobrazia sa body, ako mali byť a čiary. Žiak sám vyhodnotí, koľkokrát to mal správne.
– Zobrazia sa body a žiak má zapísať ich súradnice. Kontrola správne body dá do zeleného krúžku, nesprávne body vykreslí, kde by to bolo.
Súradnice sú buď o 0 do 15 alebo od -7 do +7.
3) Slovboj – na štvorcovj ploche 6×6 sa náhodne vygenerujú písmená slovenskej abecedy, žiak klikne na počiatočné písmeno a stisnutú myš ťahá horizontálne, vertikálne alebo diagonálne. Keď tlačítko myši uvoľní, program skontroluje, či vytvoril existujúce slovo. Písmená sú bodovo ohodnotené podľa frekvencie v slovenčine.
Viac v článku: https://evyuka.sk/interaktivne-vyukove-programy-napisane-pomocou-umelej-inteligencie-gemini-v-prostredi-p5-js/.
Názov: Stav a problémy zverejňovania otvorených údajov v podmienkach územnej samosprávy
Autor: Vladimír Jendrisek
Email: Vladimir.Jendrisek@nku.gov.sk
Napriek tomu, že otvorené údaje majú moc odbúravať byrokraciu a zlepšovať služby pre občanov, v slovenskej samospráve tento potenciál zatiaľ nie je využitý. Štúdia Najvyššieho kontrolného úradu SR z roku 2025 odhalila nelichotivý stav: zatiaľ čo väčšie mestá a VÚC sa snažia, u malých obcí zverejňuje využiteľné dáta menej ako 1 % z nich.
Hoci Slovensko prijalo medzinárodné záväzky už v roku 2011, reálny pokrok je pomalý a nesystematický. Ak chceme modernú a transparentnú samosprávu, musíme začať vnímať dáta ako strategickú prioritu, nie ako administratívnu záťaž.
Názov: Nainstaluj si tučňáka na telefon
Autor: David Heidelberg
Email: david@ixit.cz
Máš doma starší telefon s Androidem, na který se jen práší v šuplíku?
Koukni na:
— https://wiki.postmarketos.org/wiki/Devices
— https://wiki.debian.org/Mobian/Devices
a pokud najdeš svůj kousek, vezmi telefon sebou do Žiliny a my Ti vysvětlíme co a jak a samozřejmě pomůžem na něj tučňáka dostat!
Názov: Popularizace vědy | Pátečníci
Autor: Vítězslav Škorpík
Email: vit.skorpik@gmail.com
Jak se setkat s budoucím prezidentem, nejlepším českým zpěvákem, hvězdou Youtube scény, či bývalým předsedou Akademie věd? Veďte přednáškový cyklus a nebudete mít problém! Pátečníci je zažité, byť neoficiální, označení účastníků pravidelných přednášek organizovaných Popularizační sekcí Českého klubu skeptiků Sisyfos. Tradici pátečních přednášek o vědě a společnosti zavedl už v roce 2000 fyzik Pavel Vachtl a historicky a myšlenkově se Pátečníci odkazují na stejnojmennou prvorepublikovou skupinu kolem prezidenta Masaryka a spisovatele Čapka. Moderní Pátečníci se schází na Přírodovědecké fakultě UK a mají na kontě celou řadu úspěchů. Dosáhli například na přednášku s milionem zhlédnutí na YouTube, přednášeli u nich světoznámí egyptologové, astronomové, či politici.
Názov: Novinky v DNS protokolu (PQC, DELEG)
Autor: Ondřej Surý
Email: ondrej@sury.org
Stručné seznámení s nově navrženým mechanismem delegace v DNS – tzv. “DELEG”. Popíšeme si, jak se liší od současné delegace a ukážeme si pár příkladů, co by DNS mohlo v budoucnu umět.
Nasazení kryptografie odolné proti kvantovým počítačům pro DNSSEC s sebou nese úskalí kvůli omezením DNS protokolu. V přednášce budou představeny současné a budoucí možnosti použití postkvantové kryptografie pro zabezpečení DNS.
Názov: BIND 9
Autor: Ondřej Surý
Email: ondrej@sury.org
Novinky a vylepšení s příchozí verzí BIND 9.22. https://www.isc.org/bind/
Lecture title: Integrácia fuzzy rozhodovacích stromov do modulárnej aplikácie na dolovanie znalostí
Názov: Integrating Fuzzy Decision Trees into a Modular Data Mining Application
Autor: Ján Rabčan
Email: jan.rabcan@fri.uniza.sk
Tento príspevok prezentuje návrh a implementáciu fuzzy rozhodovacích stromov v rámci novovyvinutej modulárnej aplikácie pre dolovanie znalostí. Navrhnuté riešenie integruje fuzzy logiku do procesu klasifikácie, čím nahrádza ostré deliace hracnice dát spojitými členskými funkciami. Jadrom práce je integrácia algoritmu dynamického fuzzy rozhodovacieho stromu (DFDT), ktorý využíva kumulatívnu vzájomnú informáciu na priebežné vyhodnocovanie dôležitosti atribútov. Implementovaný systém podporuje inkrementálne učenie, čo umožňuje stromu dynamicky meniť svoju štruktúru a adaptovať sa na zmeny v dátových prúdoch bez potreby kompletného prebudovania modelu. Trojvrstvová architektúra aplikácie spája knižnicu algoritmov s vykreslenou štruktúrou vo forme grafu, čím poskytuje nástroj na monitorovanie evolúcie modelu v reálnom čase. Experimentálne výsledky potvrdzujú presnosť klasifikácie DFDT a vysokú mieru interpretovateľnosti pravidiel získaných v rámci vyvinutej platformy.
This paper presents the design and implementation of Fuzzy Decision Trees within a newly developed modular data mining application. The proposed solution integrates fuzzy logic into the classification process, replacing crisp splits with continuous membership functions to handle uncertainty better. At the core of this work is the integration of the Dynamic Fuzzy Decision Tree (DFDT) algorithm, which uses Cumulative Mutual Information to continuously evaluate attribute relevance. The implemented system supports incremental learning, allowing the tree to dynamically restructure and adapt to concept drift in data streams without requiring a full model rebuild. The application’s three-layer architecture integrates the core algorithm library with graph-based modeling, providing a tool for real-time monitoring of model evolution. Experimental results demonstrate high classification accuracy and interpretability of the rules generated within the developed platform.
Názov: Vibe coding v praxi: ako staviam aplikácie, ktoré majú tisíce používateľov sám, bez tímu
Autor: Martin Géč
Email: martin@rejoy.sk
Vibe coding je zmena paradigmy v tom, ako sa dnes softvér stavia. Prednáška vychádza z reálnych skúseností: autor samostatne vyvinul a prevádzkuje aplikáciu Rejoy (wellness, iOS/Android/web) s viac ako 10 000 používateľmi – predtým bez AI, dnes s AI ako vývojovým tímom, ktorý má na starosti okrem vývoja aj marketing a analytiky. Na konkrétnych príkladoch ukáže, ako Claude Code a Codex menia architektúru produktu a firmy. Od prototypov aplikácií cez nasadenie až po autonómnych AI agentov. Pozornosť bude venovaná aj limitom AI: čo stále vyžaduje ľudský dohľad a kde sú bezpečnostné riziká autonómnych agentov.
Názov: Inovace praktické výuky – Virtuální Laboratoře NetLAB
Autor: Marcel Poláček
Email: marcel.polacek@fel.cvut.cz
NetLAB představuje revoluční přístup k praktické výuce a výzkumu v oblasti informačních technologií. Díky vzdálenému přístupu nabízí studentům i vědcům snadný přístup a prostor pro výuku, simulaci, návrh a testování moderních scénářů nejen ze světa sítí, ale i kyberbezpečnosti a operačních systémů.
Názov: Typst: výzva pre LaTeX alebo len „hype“?
Autor: Richard Fabo
Email: triton@famme.sk
Typst je svojimi autormi a fanúšikmi označovaný za novú generáciu nástroja na typografiu a spracovanie dokumentov. Nových používateľov láka na intuitívnejšie užívateľské rozhranie, monolitické riešenie základného formátovania a rýchlejší čas kompilácie. V článku si v krátkosti ukážeme základné princípy používania. Porovnáme ho s etablovaným systémom LaTeX z viacerých hľadísk. Položíme si otázky, či tieto výhody kompenzujú robustnosť a veľkosť LaTeX-u a pokúsime sa nájsť jeho „koncového užívateľa“.
Názov: LaTeX, org a babylón jazykov
Autor: Richard Fabo
Email: triton@famme.sk
Článok voľne naväzuje na prednášku „Python ako priateľ LaTeX-u“ [1] Pri používaní značkovacieho jazyka rozšírenia org-mode (nielen) textového editora GNU Emacs je možné využiť funkcionalitu nazývanú „babel“, ktorá ponúka efektívne nástroje pre spracovanie textu, a to nielen pre programátorov, ale aj pre akademikov a výskumníkov. Ako názov napovedá, jedná sa o „miešanie“ rôznych programovacích či značkovacích jazykov v jednom dokumente. Súčasne je možné vložené kódy vyhodnocovať a ďalej spracovávať priamo v prostrední uvedeného textového editora.
[1] Kozubík, A.: Python ako priateľ LaTeX-u, Otvorený softvér vo~vzdelávaní, výskume a IT riešeniach, zborník medzinárodnej konferencie OSSConf 2025, Žilina, 1.–3. júla 2025, ISBN 978-80-554-2209-1, https://frcatel.fri.uniza.sk/ossconf/zborniky-online/ossconf2025/files/09-kozubik.pdf.
Názov: Vzdialený prístup k PLC pomocou DWServices
Autor: Richard Fabo
Email: triton@famme.sk
Vzdialený prístup k programovateľným logickým kontrolérom (PLC) má množstvo výhod, ktoré zefektívňujú správu a údržbu priemyselných automatizačných systémov. Pomáha pri diagnostike, umožňuje aktualizovať softvér, monitorovať výkon. Avšak zriadenie zabezpečeného vzdialeného prístupu môže vyžadovať značné investície do hardvéru a softvéru, preto je častokrát dostupný iba v drahých zariadeniach. Slobodné PLC zariadenia nedisponujú riešením „out of box“, ale vďaka ich otvorenému konceptu dokážu využiť iné etablované riešenia. V článku si ukážeme ako to dosiahnuť pomocou jednodoskového počítača u systémov bez sieťovej konektivity. Poukážeme na nástrahy vzdialeného prístupu vo všeobecnosti (znížená fyzická prítomnosť, prílišná dôvera, obmedzený prístup k niektorým funkciám, náklady na infraštruktúru, atď.)
Názov: Linux na telefonu
Autor: David Heidelberg
Email: david@ixit.cz
Co kdyby váš telefon byl skutečně váš? Linux na mobilech není jen technologický experiment, ale snaha o návrat kontroly, soukromí a otevřenosti do zařízení, které nosíme každý den v kapse. V této přednášce se podíváme na současný stav linuxových mobilních distribucí, komunitu, která za nimi stojí, i na to, proč má smysl se o tuto alternativu zajímat.
Názov: Český statistický úřad jako užitečný zdroj informací
Autorky: Petra Kuncová, Helena Koláčková
Email: petra.kuncova@csu.gov.cz
Email: helena.kolackova@csu.gov.cz
ČSÚ je jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů dat v České republice. Hlavním přístupovým bodem je webová prezentace ČSÚ, která prošla v roce 2024 zásadní změnou struktury i grafiky. Data poskytovaná ČSÚ mají velmi důležitou vlastnost – jsou metadatově popsaná a splňují standardy požadované v rámci evropského statistického systému. Data nabízí ČSÚ v různých podobách – od jednoduchých html tabulek až po celé databáze, a to vše v různých formátech včetně formátu otevřených dat. Relativně novou formou poskytování údajů je Geoportál ČSÚ, který nabízí nejen zajímavé vizualizace, ale také nový Datový portál GIS – novou platformu pro diseminaci datových sad s geograficko-statistickým obsahem v souladu s otevřenou formální normou (opendata).
Názov: DataStat – prezentační databáze ČSÚ
Autor: Martin Černý
Email: martin.cerny@csu.gov.cz
Novou hlavní prezentační databází Českého statistického úřadu se stal DataStat, který nabízí uživatelům data ve formě vícedimenzionálních datových sad. Uživatelé mohou stahovat celé sady ve formátech CSV či JSON, nebo si interaktivně vybírat konkrétní ukazatele a položky dimenzí. Databáze umožňuje export do formátů XLSX, CSV, JSON i HTML, ukládání vlastních výběrů s automatickými aktualizacemi a emailovým upozorněním, a v neposlední řadě i stahování dat prostřednictvím API.
Názov: Otevřená data ČSÚ
Autor: Martin Černý
Email: martin.cerny@csu.gov.cz
Český statistický úřad zveřejňuje širokou škálu otevřených dat – od statistických dat a jejich metadat až po informace z úřední desky či nabídky volných míst. Největší část dat je dostupná prostřednictvím databáze DataStat v otevřených formátech CSV a JSON. Geograficko-statistická data jsou publikována ve Statistickém geoportálu ČSÚ a na Datovém portálu GIS. Všechny datové sady jsou zároveň automaticky evidovány v Národním katalogu otevřených dat.
Názov: Vznik knihy Atlas Demänovských jaskýň
Autor: Pavel Herich
Email: pavel.herich@sopsr.sk
Ako sa dá zmapovať 500 jaskýň v jednej doline? Akú úlohu v tom zohrávajú mobilné (SLAM-based) lidary a ako obstáli superlacné resp. kvalitné GNSS RTK systémy? Predstavíme možnosti slovenského softvéru Therion pre tvorbu speleologickej dokumentácie, vytváranie komplexných modelov jaskýň s povrchom a tiež možnú budúcnosť jaskynného mapovania.
Názov: Srovnání technologií digitální sazby z uživatelského hlediska: LaTeX3, LuaTeX a Markdown
Autor: Vítek Starý Novotný
Email: witiko@mail.muni.cz
Přednáška představí trojici technologií digitální sazby: LaTeX3 jako dokumentový formát a programovací jazyk (expl3), LuaTeX jako typografický stroj s vestavěným programovacím jazykem Lua a Markdown jako značkovací jazyk a preprocesor pro HTML a další výstupní formáty.
Tyto technologie budou následně porovnány z pohledu uživatele. Jaké jsou výhody psaní dokumentů v LaTeXu oproti Markdownu a naopak? Kdy se při programování vyplatí použít jazyk Lua a kdy expl3? Existují i dnes důvody, proč místo LuaTeXu použít starší TeXové stroje? Co jsou PE gramatiky, čím se liší od regulárních výrazů a k čemu se hodí? Jak lze při sazbě dokumentů v jazyce Markdown uplatnit princip nedestruktivních úprav známý z grafických a zvukových editorů?
Přednáška vychází z více než deseti let autorovy práce na projektech souvisejících s LaTeXem 3 a Markdownem ve školství, ve firmách i v oblasti svobodného softwaru. Je určena pro zájemce o přípravu elektronických dokumentů a typografické programování bez ohledu na předchozí zkušenosti. Posluchači se seznámí se základními principy práce s jazyky LaTeX a Markdown a s programováním v explu 3 a Lua. Získají také přehled o tom, kdy je vhodné jednotlivé technologie použít a jak mezi nimi volit v typických situacích při přípravě dokumentů a typografických nástrojů.
Názov: Nobelovy ceny
Autor: Vítězslav Škorpík
Email: vit.skorpik@gmail.com
Proč Nobelovu cenu (NC) obdrželo tak málo žen, a ještě méně Čechů a Slováků? Proč není astrofyzika fyzikální obor? A jsou Nobelovy ceny ve skutečnosti politická bitva? Nobelovy ceny, které se udělují od roku 1901, jsou v oceňovaných oborech považovány za nejvyšší možnou poctu. Přesto je jejich historie plná omylů a opomenutí. Velké vášně vyvolalo nedávno udělení NC za fyziku klimatologům a počítačovým vědcům. Jsou tato ocenění v pořádku? A jaké obory se v rámci fyziky oceňují? Proč se neudělují NC za geofyziku, či biofyziku, ale za kvantovou fyziku ano?
Názov: Úprava fotografií v Darktable, od plánování až k velkoformátovému tisku
Autor: Zdeněk Wagner
Email: zdenek.wagner@gmail.com
Ze svého pohledu nepovažuji za nutné, abych používal jen software s otevřeným zdrojovým kódem, ale je pro mě nezbytné, aby software spolehlivě fungoval v Linuxu. Pokud má ještě navíc otevřený zdrojový kód, je to vítaný bonus. Darktable je takovým programem pro zpracování fotografií především v raw formátu, a to pomocí nedestruktivních úprav. Programy, které používají nedestruktivní úpravy, se používají zcela jinak než většina běžných grafických editorů. Přednáška ukáže základní metodiku práce včetně ukázek některých pokročilých postupů, ale také zmíní, jak je nutno snímky pořídit, aby byly zpracovatelné až k případnému velkoformátovému tisku.
Názov: Kolaborativní příprava sborníku abstraktů pomocí XSLT, TeXu a subversion
Autor: Zdeněk Wagner
Email: zdenek.wagner@gmail.com
Výuka informatiky na základních a středních školách vede k tomu, že studenti umí používat jen kancelářský balík MS Office. Je tedy zcela nepravděpodobné, že by doktorandi v chemických oborech dodali text svého abstraktu vytvořený jiným nástrojem. Grafické editory, které používají, sice umí vygenerovat obrázky ve stupních šedi a podporují i export ve vektorových formátech, ale ve skutečnosti je to RGB, což je pro tisk nepoužitelné. Přednáška ukáže, jak v časové tísni takové příspěvky zpracovat ve spolupráci několika osob, připravit jak sborník v elektronické podobě, tak data, z nichž je tiskárna schopna vytisknout sborník i v šibeničním termínu. Zároveň jsou automaticky vytvořeny soubory pro archivaci příspěvků v systému ASEP.
Názov: Môžu za to čerti, a jeho žena!
Autor: Slavko Fedorik
Email: linux@slavino.sk
Krátke zhrnutie mojej cesty vizualizácie dát, ktorá začala pri matplotlib a skončila… pri matplotlib, alebo prečo som prešiel k pygal a nakoniec sa i tak vrátil k matplotlib. A tiež ako generujem mapové diagramy, že to vôbec nie je až také ťažké, ako to spočiatku vyzeralo.
Celé ako ukážka, že vizualizácia dát je aj pre ľudí, ktorí nie sú vedcami ani geogrami, stačí chcieť dáta vizualizovať. A že sa pri tom môže stretnúť s problémami, ktoré by vôbec problémom byť vôbec nemuseli, keby… A to všetko s trochou kódu v Pythone…
Názov: Seznámení s PanOpTeXum | Pandoc Writer for OpTeX
Autor: Jan Martínek
Email: honzik-martinek@seznam.cz
PanOpTeXum je projekt, který přidává do Pandocu podporu formátu OpTeX. Pandoc umí převádět dokumenty mezi desítkami formátů – Markdown, HTML, Word, reStructuredText a mnoho dalších – ale OpTeX dosud chyběl. PanOpTeXum to řeší vlastním writerem v jazyce Lua, takže uživatelé OpTeXu mohou konečně využít celý ekosystém Pandocu a snadno zpracovat dokumenty z libovolného vstupního formátu přímo v OpTeXu. Ukážeme si jak projekt použít a zkombinovat tím výhody různých formátů.
Názov: TeX a MetaPost pod zemou: tvorba máp jaskýň v programe Therion
Autor: Martin Budaj
Email: m.budaj@gmail.com
V príspevku ukážeme, prečo je na tvorbu máp jaskýň žiaduca flexibilita MetaPostu a plain TeXu. Aj pri týchto nástrojoch narážame na ich limity, ktoré sa však (väčšinou) dajú prekonať. Na príkladoch predstavíme, ako sú definované mapové znaky a ako sú implementované napr. unicode texty, tieňovanie a priehľadnosť v MetaPoste alebo ako sa skladá komplexná mapa v plain TeXu s podporou správy farieb a georeferencovaných PDF.
Názov: Jak se dělá Kosmonautix
Autor: Dušan Majer
Email: dusanmajer87@gmail.com
Přednáška, která se nevěnuje kosmonautice samotné, ale má za úkol seznámit účastníky s naším webem kosmonautix.cz, jeho historií, tvorbou, ale hlavně má nabídnout pohled za oponu – jak vznikají články a jak k nim jako redakce přistupujeme.
Názov: Dopravné laboratórium katedry železničnej dopravy
Autor: Lumír Pečený
Email: lumir.peceny@uniza.sk
Katedra železničnej dopravy disponuje moderným špecializovaným dopravným laboratóriom, ktoré je z hľadiska technického a technologického vybavenia jedinečným zariadením svojho druhu nie len na Slovensku, ale aj v celoeurópskom priestore.
Dopravné laboratórium bolo v priebehu rokov 2022-2024 kompletne zrekonštruované a zmodernizované. Počas týchto troch rokov boli realizované stavebné úpravy ako dopravného laboratória, tak aj priľahlých odborných učební, v ktorých prebiehala výučba študentov študijného programu železničná doprava.
Názov: Cestovatelské přednášky
Autor: Milan Štourač
Email: stourac.milan@seznam.cz
https://www.ckc.cz/milanstourac.html
https://ossconf.fri.uniza.sk/wp-content/uploads/2026/03/Ceska-republika.pdf
https://ossconf.fri.uniza.sk/wp-content/uploads/2026/03/Bolivie.pdf
https://ossconf.fri.uniza.sk/wp-content/uploads/2026/03/Ekvador.pdf
https://ossconf.fri.uniza.sk/wp-content/uploads/2026/03/Peru.pdf
Názov: Open-source smerovač na bežne dostupnom hardvéri
Autor: Ľubor Jurena
Email: support@skhosting.eu
Témou prednášky bude predstavenie možností postavenia vlastného smerovača na bežne dostupnom hardvéri pomocou open-source softvéru. Aké sú limity dnešných CPU, sieťových kariet a je možné smerovať line-rate n*10Gbps v Linuxe?
Názov: Proč a jak dostat vlastní R-kové kódy na CRAN?
Autor: Matúš Maciak
Email: maciak@karlin.mff.cuni.cz
This presentation provides a brief overview of the process of developing an R package, illustrated through the example of ProfileLadder — the package which embeds stochastic, data-driven, and functionally-based reserving methods for claims reserving in insurance business.
The talk follows the path from the methodological reseach, theoretical justification, and personal R scripts, to a fully structured package submitted to CRAN (Comprehensive R Archive Network), highlighting key steps such as code organization, development, testing, deployment, and version control.
The talk concludes with reflections on the practical challenges and benefits of making software publicly available, offering a short case study and a few lessons learned for researchers considering creating their own R packages.
Názov: Ako sme vytvorili nástroj pre vizualizáciu sFlow (open source)
Autor: Blažej Krajňák
Email: blazej.krajnak@gmail.com
Když jde o parsování, ukládání a vizualizaci síťových telemetrických dat v sítích o rychlosti stovek gigabitů, mnoho open-source nástrojů přestává být dostačujících. Tato prezentace popisuje, jak jsme vytvořili lehký, ale výkonný interní nástroj pomocí stacku GoFlow2 – Clickhouse – Grafana.
Názov: Balíček RCzechia
Autor: Jindra Lacko
Email: jindra.lacko@vse.cz
Předmětem příspěvku je úvod do problematiky prostorových dat – v čem jsou stejná jako ostatní a jak se liší – v kontextu statistického programovacího jazyka R. Ukážeme si, jak a kde prostorová data hledat a najít, a představíme několik technik přínosných pro statistickou praxi: tvorbu přesvědčivých vizuálů (kreslení map) a přípravu vstupů pro další analýzu, jako jsou distanční matice a matice sousedství. Techniky si ukážeme na reálných datasetech z oblasti geomarketingu, dopravního modelování a výzkumu dlouhověkosti.
Názov: Výuka základů analýzy dat: Excel, RStudio a AI jako vzájemně se doplňující nástroje
Autorka: Martina Litschmannová
Email: martina.litschmannova@vsb.cz
Schopnost pracovat s daty patří mezi klíčové kompetence současného vzdělávání. V praxi se však často setkáváme s otázkou, jak studenty do analýzy dat uvést tak, aby byl přechod od jednoduchých nástrojů k pokročilejším metodám přirozený a srozumitelný. Přednáška představí přístup, který využíváme k výuce základů analýzy dat v předmětech Základy statistiky (bakalářské studium) a Pravděpodobnost a statistika (magisterské studium).
Ve výuce kombinujeme tři prostředí – Excel, RStudio a nástroje umělé inteligence.
Excel slouží jako přirozený vstupní bod pro práci s daty – studenti se v něm učí základní operace, práci s tabulkami, jednoduché výpočty a základní vizualizaci. Následně je ukázáno, jak lze stejné typy úloh (a posléze i složitější úlohy) řešit v prostředí RStudio, které umožňuje reprodukovatelnou analýzu, efektivní práci s daty a tvorbu kvalitních grafů. Třetí složkou jsou nástroje AI, které mohou pomoci při generování kódu, vysvětlování postupů, hledání chyb nebo při interpretaci výsledků.
V přednášce budou prezentovány konkrétní příklady výukových aktivit, které ukazují, jak tyto tři nástroje vhodně kombinovat. Pozornost bude věnována také tomu, jak AI využívat tak, aby podporovala porozumění postupům, nikoli pouze mechanické získávání výsledků.
Cílem přednášky je ukázat, že propojení běžně používaného tabulkového procesoru, statistického softwaru a nástrojů umělé inteligence může výrazně usnadnit vstup studentů do světa analýzy dat a zároveň rozvíjet jejich kritické a analytické myšlení.
Moderní postupy paralelizace zpracování rastrových geodat v R – případ kombinace tidyverse a balíčku terra
Autor: Ondřej Ledvinka
Email: ondrej.ledvinka@chmi.cz
Rastrová geodata a jejich sady jsou zvláště v dnešní době velmi velká na to, aby se vešla do paměti standardní pracovní stanice celá. V moderních balíčcích určených ke zpracování rastrových geodat v R jsou proto voleny strategie, které jsou ve srovnání s klasickým zpracováním dat v R dosti nezvyklé. Může jít o tvorbu dočasných souborů, využití funkcí psaných v C++, načítání hodnot rastru ze souboru po částech apod. V neposlední řadě lze volit paralelizaci procesu zpracování rastrových geodat, pokud to situace umožňuje. Jakmile však přejdeme k těmto postupům, můžeme narazit na několik problémů, které souvisí s objektem v globálním prostředí, jenž se velmi často pouze odkazuje na data uložená na disku v podobě souboru. Z tohoto důvodu nefungují klasické postupy serializace objektu a ukládání dat do RDS souborů. Toto rovněž souvisí i s paralelizací procesu zpracování většího množství rastrových souborů. Za kombinace přístupů tidyverse a funkcí balíčku terra si ukážeme, jak efektivně pracovat s velkým množstvím rastrových geodat v R. Představíme si postupy sbalování pomocí funkce terra::wrap(), kde je možné namísto načítání dat do paměti stále volit i odkazování se na hodnoty v souboru. S tím jsou spjaty možnosti serializace a ukládání do RDS souboru, jednak zprovoznění efektivní paralelizace procesu přes více souborů, resp. více vrstev rastrového objektu. Samotnou paralelizaci budeme provádět přes funkce moderního balíčku mirai, jež jsou ve formě funkce in_parallel() experimentálně implementovány do postupů funkcionálního programování prostřednictvím balíčku purrr, který je součástí základního tidyverse. Efektivitu paralelizace můžeme měřit časem stráveným od začátku do konce procesu, což umožní porovnání s funkcemi, které využívají C++. Obecně se nevyplácí proces paralelizovat, pokud lze využít funkci implementovanou v C++, ale mohou existovat i výjimky.
Praktické ukázky budou probíhat nad rastrovými geodaty scénářů vybraných regionálních klimatických modelů, která lze získat z Climate Data Store služby Climate Change Service (C3S) evropského programu Copernicus.
Příspěvek je podpořen Technologickou agenturou České republiky (TA ČR), projekty SS02030040 „Predikce, hodnocení a výzkum citlivosti vybraných systémů, vlivu sucha a změny klimatu v Česku (PERUN)“ a SS02030018 „Centrum pro krajinu a biodiverzitu (DivLand)“.
O autorovi
Mgr. Ondřej Ledvinka, Ph.D., je zaměstnancem Oddělení hydrofondu a bilancí ČHMÚ od roku 2008. V roce 2016 úspěšně ukončil doktorský studijní program Aplikovaná matematika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se statistickým zpracováním hydrologického a klimatologického materiálu, převážně uspořádaného do formy časových řad. Syntetizuje potenciál technik datové vědy a geografických informačních systémů v programovacím jazyce R. Výzkum zaměřuje na rozmanité aspekty modelování hydrologického cyklu a jeho komponent, a to především na prostorovou redistribuci zásob vody v podmínkách měnícího se klimatu. V roce 2023 se vrátil na svou alma mater jako odborný asistent, kde vychovává budoucí geografy, hydrology a hydrogeology. Na mezinárodním poli působí jako významný článek spojující českou a světovou vědeckou hydrologii.
Názov: (Těžká přednáška) Předkrm aneb Upozornění na několik programů a výpočetních úloh –
Jak sekce OSSConf vidím já
Autor: Pavel Stříž
Email: pavel@striz.cz
Shrnu, proč je ročník 2026 v počtu přednášejících tak jiný než v letech dřívějších.
Uvítáme v premiéře první popularizátory vědy!
Open Hardware, OSS ve vzdělávání: V úvodu bude dárek v podobě předinstalovaných Wi-Fi routerů.
Open AI, Kyberbezpečnost: Poukáži na několik programů a projektů, které mě zaujaly a proč tomu tak bylo.
Open GIS & Open Data, Vývoj OSS: V několika větách také zmíním, na čem pracuji, co se mi daří a…
LaTeX, R a jejich přátelé: …a co si ještě vezme svůj čas. A možná i letos bude tisková housenka…
Pohledem na (ne)pokrok u mých výpočetních projektů budu avizovat příchod podsekce Open Science.
Než předám slovo exkomunikované paní přednášející, zodpovím věčnou otázku:
„Pájo, proč Ty se pořád vrtáš v těch náročných výpočtech?“